FANDOM


Zlín (německy Zlin, v rokách 1949-1989 Gottwaldov) je statutární město na východu Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchú. Je centrem Zlínského kraje a má 77 288 obyvatel. Ve zlínské aglomeraci žije přes 100 tisíc obyvatel.

Historie města Editovat

Prvá písemná zmínka pochází z roka 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. Až do konce 19. staletí se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice.

Město se v 19. století nacházelo na rozhraní třech moravských národopisných oblastí Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže mělo svojim charakterem k Valašsku.

Zlín byl sídlem panství. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresú v roku 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. staletí počet obyvatel nepřesáhl 3000. Pro další rozvoj města je velmi dúležitý rok 1894, kdy zde založil svoji obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale aji ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do Texasu. V rokách 19101938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Po roku 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektú (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo na aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domkú, ale též výškových domú. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v rokách 1937 a 1938.
Soubor:Zlin3.jpg
Za druhé světové války, v roce 1944, bylo město bombardováno. Již v roku 1945 byly Baťovy závody znárodněny.

Od 1. ledna 1949 [1] bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvého komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roku 1960. Tehdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brnu. V 30. rokách vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svojimi animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roku 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80. letech. V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení púvodního názvu Zlín, k čemuž došlo k 1. lednu 1990. V roku 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. rokách docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň též zanikly některé významné prúmyslové závody – např. obuvnický podnik Svit – nástupce Baťovy firmy. V roku 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj.

Od roku 1990 narústá mezi občany některých okrajových částí Zlína nespokojenost se správou města, jejímž dúsledkem bylo osamostatnění několika bývalých částí Zlína (Březnice, Ostrata, Lípa, Tečovice a Hvozdná), a sílí požadavky na přeměnu Zlína v územně členěné statutární město se samosprávnými městskými částmi, čemuž se však magistrát brání [2]. O osamostatnění v poslední době usilovali zejména obyvatelé Želechovic nad Dřevnicí, ve kterých se konalo 17. května 2008 referendum, v němž si obyvatelé odhlasovali odtržení, k němuž došlo k 1. lednu 2009. [3].

Dnešní Zlín Editovat

Soubor:Zlin2.jpg

Dnes je Zlín sídlem Zlínského kraje, ale zejména významným prúmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní Moravy. Ve městu je soustředěno velké množství středních škol a univerzita. Nacházejí se zde tři nemocnice.

Zlín se v roku 2008 prezentuje v New Yorku prostřednictvím výstavy ZLíNY (Zlín in New York). K této výstavě vznikl aj propagační film Zlína, který mapuje jeho současnost.

V květnu 2008 bylo dostavěno na zlínském náměstí Míru obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko. Nachází se na místě bývalé historické budovy Záložny. Při stavbě tohoto centra byla jedna z podmínek zachování přední části domu z dúvodu historické významnosti pro město Zlín.

Kultura Editovat

Ve Zlínu se nachází Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinú, Velké kino, Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění, ve zlínském zámku sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy s expozicí S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, Archiv H+Z, který spravuje cestovatelský odkaz Hanzelky a Zikmunda, ale též Jana Havlasy, Stanislava Škuliny, Heleny Šťastné-Bübelové a Eduarda Ingriše. Ve stejnojmenné okrajové části se nachází hrad Malenovice. Ve Zlíně je také Muzeum obuvi, divadlo Malá scéna a folklorní soubory Kašava, Vonica a Bartošúv soubor písní a tancú. Každoročně se zde konají festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, festivaly folklorních a dechových ansámblú FEDO a Zlínské besedování, divadelní festival Setkání-Stretnutie, ale také festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země. Nejznámější akcí je Mezinárodní festival filmú pro děti a mládež. Ve Zlíně je také zoologická zahrada.

Sport Editovat

Ve městě se nachází fotbalový stadion Letná, Zimní stadion Luďka Čajky, PSG Arena, atletický stadion, městská hala, krytý bazén, koupaliště, turistické a cykloturistické stezky a další menší sportoviště. V zimním období je v provozu lyžařská sjezdovka v centru města. Ve Zlínu a okolí se každoročně jezdí motoristický závod Barum Rallye.

Mezi významné sportovní kluby patří:

Doprava Editovat

Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahú. Je to dáno jednak tím, že k rozvoji města došlo až ve 20. staletí, kdy již existovala hlavní železniční síť. Dále tím, že se vinou druhé světové války neuskutečnily dopravní projekty plánované firmou Baťa. Třetím dúvodem je rozpad Československa v roku 1993. Tehdy se Zlínsko stalo pohraniční oblastí a rozvoj dopravních tras v tomto regionu se dostal na okraj zájmu centrálních orgánú.

Ve východo-západním směru město protíná silnice I/49. Tato silnice spojuje Otrokovice s Valašskou Polankou na Vsetínsku.

Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město rovnoběžně s hlavní silnicí, je jednokolejná trať Otrokovice - Vizovice. Železniční stanice v Otrokovicích tak plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i trolejbusovou dopravou.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.

Soubor:Zlin4.jpg

Členění města Editovat

Město se člení na 15 katastrálních území:

  1. Jaroslavice u Zlína
  2. Klečúvka
  3. Kostelec u Zlína
  4. Kudlov
  5. Lhotka u Zlína (zahrnuje místní části Chlum a Lhotka)
  6. Louky nad Dřevnicí
  7. Lužkovice
  8. Malenovice
  9. Mladcová
  10. Příluky u Zlína (rozděleno mezi místní části Zlín a Příluky)
  11. Prštné
  12. Salaš u Zlína
  13. Štípa
  14. Velíková
  15. Zlín

Partnerská města Editovat

Významné osobnosti Editovat

Rodáci Editovat

Dlouholetí obyvatelé Editovat

Reference Editovat

  1. http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=626076
  2. http://gajduskova.blog.idnes.cz/c/24079/Zlinu-bez-malych-radnic-hrozi-rozpad.html
  3. http://www.zelechovice.net/

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki