Morava jest zemňe, v súčasnosťi tvořící víchodňí část České republiki. Tradičňí metropolí jest a sídlem moravské duchovňí správi jest Olomúc. V rámci někdejšího Československa a súčasné České republiki jest Morava od roku 1949 zbavena samosprávi a jest rozdělována mezi rúzně velké centralisťicki spravované kraje, nerespektující historické hraňice Moravi. Od roku 2000 existují na částech území Moravi kraje Jihočeskí, Jihomoravskí, Moravskoslezskí, Olomúckí, Pardubickí, Visočina a Zlínskí, přičemž kraje Moravskoslezskí a Olomúckí zasahují aji do Slezska, zaťímco kraje Jihočeskí, Jihomoravskí, Pardubickí a Visočina leží částečně nebo většinnú svého území také v Čechách. Tito kraje získali omezenú samosprávu. Morava jest proslulá vinařstvím a bohatím folklorem
Historickí přehled[]
V 9. a na počátku 10. stoleťí bila Morava centrem Velkomoravské říše, po jejím záňiku bila načas ovládnuta Polskem a poté bila dobita Českím kňížectvím a v jeho rámci rozdělena na několik údělú spravovaních příslušňíki českého rodu Přemislovcú. Ve druhé polovině 12. stoleťí se tito úděli súčili a vzňiklo Moravské markrabství, které existovalo do roku 1918.
Geografie[]
Morava má zvlnění povrch, na jihozápadě tvoření Českomoravskú vrchovinú, na severu pohořím Jeseňíki a Oderskími vrchi, na víchodě pak Moravskoslezskími Beskidi, Javorňíki, Bílími Karpati, Chřibi. Mimo tito pahorkaťini a pohoří zde existují v okolí řeki aji ňížini: Dolnomoravskí úval, Dijskosvrateckí úval, Hornomoravskí úval, Moravská brána. Územím Moravi protéká řada řek, z ňichž k dúležitějším patří Morava, Jihlava, Dije, Svratka, Odra, Bečva, Oslava
Tento článek je příliš krátký nebo neobsahuje důležité informace. Můžete-li, rozšířte ho prosím