Doc. PhDr. Boleslav Bárta, CSc. (14. srpna 1929, Rozhrání - 31. května 1991, Budmerice) byl moravský psycholog, poslanec Federálního shromáždění ČSFR a bojovník za moravskou autonomii.
Život a kariéra[]
Svoje dětství prožil v Šebetovu na Boskovicku, kde také získal základní vzdělání. V roku 1940 se s celou rodinou přestěhovala do Brna a zde začal navštěvovat gymnázium, které však od septimy dokončoval v Bruntálu.
Krátce po maturitě ztratil otce a od tohoto okamžika se sám staral o svoji rodinu. Při studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde si vybral jako odbornost psychologii s prúvodním oborem filozofií, absolvoval první dva roky tak, že pracoval jako dělník, převážně na noční směny, v tehdejších Závodech Jana Švermy. Ve třetím roku studia dostal místo jako pomocná síla Psychologického ústavu Filozofické fakulty, které zastával až do ukončení studia v roce 1952. Po absolvování Filozofické fakulty nastoupil místo klinického psychologa ve Státní psychiatrické léčebně v Kroměříži a současně byl na Psychologickém ústavu FF v Brně ustaven asistentem pro psychologii na čtvrtinový úvazek. Po složení rigorozní zkoušky z psychologie a z pedagogiky byl v roku 1953 promován doktorem filosofie.
V roce 1953 bylo za vedení Boleslava Bárty zřízeno v Psychiatrické léčebně v Kroměříži moderní spánkové oddělení s podmíněně reflexním a hypnotickým navozováním spánku. V roku 1958 založil v Brnu Dětskou psychologickou poradnu, v roku 1967 přejmenovanou na Psychologickou výchovnou kliniku. V roku 1971 dokončil habilitační práci z psychologie, ale titul docenta mu byl následně upřen. Za normalizace v roku 1971 byl Boleslav Bárta přinucen vzdát se místa vysokoškolského učitele na Filozofické fakultě a roku 1973 byl odvolán z funkce ředitele Psychologické výchovné kliniky v Brnu. Posléze byl přinucen zcela toto pracoviště, které zbudoval, opustit.
Od roku 1970 nesměl publikovat a dokonce byl mnohokrát nucen, aby se vzdal autorství některých svých metod, které pro děti s těžkým postižením vytvořil. Nesměl se zúčastnit žádných odborných seminářú a konferencí. Mnohokrát byl zván evropskými univerzitami k přednáškám, režim mu však zabránil v jakémkoliv výjezdu do ciziny.
Prodělal tři infarkty, z nichž při jednom v roce 1980 prožil klinickou smrt. V roce 1990 byl Boleslav Bárta plně rehabilitován, jeho zdraví však bylo značně podlomeno.
Politická činnost[]
Boleslav Bárta pracoval nejen vědecky, významně se angažoval aj společensky. Od svojich studentských rokú se hluboce zajímal o historii Moravy a nesmírně ho trápil zánik Země Moravskoslezské jako také, když bylo v roku 1949 ustanoveno krajské zřízení, které nerespektovalo historické hranice.
Rok 1968 přinesl naději na změnu. Boleslav Bárta se stal jedním z čelných představitelú Společnosti pro Moravu a Slezsko a vynakládal obrovské úsilí pro vytvoření samosprávy Moravy a Slezska v rámci československého státu. Tyto snahy utnula invaze sovětských vojsk v srpnu 1968 a vznik národnostní dvojfederace. Boleslav Bárta byl za svoje myšlenky a přesvědčení komunistickým režimem perzekuován.
Po sametové revoluci stanul v čele obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko. K jejímu znovuzrození došlo ke dňu 5.ledna 1990 otevřením sekretariátu na Měnínské ulici v Brnu. Během krátké doby dokázal motivovat velké množství lidí, kteří se následně angažovali ve snaze o obnovení moravské samosprávy. Boleslavu Bártovi nicméně nikdy nešlo o rozbití Československa, sám byl velkým zastáncem trojfederace. Před volbami v roku 1990 se stal prvním předsedou nově vzniklého Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko. K zaregistrování politické strany bylo třeba deset tisíc podpisú. V prúběhu několika dňú jich však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely. Strana získala ve Federálním shromážděním ČSFR 16 poslancú v obouch sněmovnách a 22 poslancú v České národní radě.
Proti Boleslavu Bártovi se v té době množily politické aj osobní útoky, on však aj přes svoje podlomené zdraví pokračoval v práci a jeho příznivcú přibývalo. Velké naděje vkládal do setkání představitelú politických stran a předsednictev národních rad v Budmericích na Slovensku. Zde ho však na konci poklidného diskusního vystoupení zastihla srdeční slabost, na jejíž následky zemřel. V televizním vysílání to oznámil prezident republiky Václav Havel.
Externí odkazy[]
- Morava posledních desetiletí v datech na stránkách Moravské národní obce
- Vzpomínka na docenta Bártu v občasníku Hlas Moravy
Reference[]
- PERNES, Jiří. Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.