FANDOM


Doc. PhDr. Boleslav Bárta, CSc. (14. srpna 1929, Rozhrání - 31. května 1991, Budmerice) byl moravský psycholog, poslanec Federálního shromáždění ČSFR a bojovník za moravskou autonomii.

Život a kariéra Editovat

Svoje dětství prožil v Šebetovu na Boskovicku, kde také získal základní vzdělání. V roku 1940 se s celou rodinou přestěhovala do Brna a zde začal navštěvovat gymnázium, které však od septimy dokončoval v Bruntálu.

Krátce po maturitě ztratil otce a od tohoto okamžika se sám staral o svoji rodinu. Při studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde si vybral jako odbornost psychologii s prúvodním oborem filozofií, absolvoval první dva roky tak, že pracoval jako dělník, převážně na noční směny, v tehdejších Závodech Jana Švermy. Ve třetím roku studia dostal místo jako pomocná síla Psychologického ústavu Filozofické fakulty, které zastával až do ukončení studia v roce 1952. Po absolvování Filozofické fakulty nastoupil místo klinického psychologa ve Státní psychiatrické léčebně v Kroměříži a současně byl na Psychologickém ústavu FF v Brně ustaven asistentem pro psychologii na čtvrtinový úvazek. Po složení rigorozní zkoušky z psychologie a z pedagogiky byl v roku 1953 promován doktorem filosofie.

V roce 1953 bylo za vedení Boleslava Bárty zřízeno v Psychiatrické léčebně v Kroměříži moderní spánkové oddělení s podmíněně reflexním a hypnotickým navozováním spánku. V roku 1958 založil v Brnu Dětskou psychologickou poradnu, v roku 1967 přejmenovanou na Psychologickou výchovnou kliniku. V roku 1971 dokončil habilitační práci z psychologie, ale titul docenta mu byl následně upřen. Za normalizace v roku 1971 byl Boleslav Bárta přinucen vzdát se místa vysokoškolského učitele na Filozofické fakultě a roku 1973 byl odvolán z funkce ředitele Psychologické výchovné kliniky v Brnu. Posléze byl přinucen zcela toto pracoviště, které zbudoval, opustit.

Od roku 1970 nesměl publikovat a dokonce byl mnohokrát nucen, aby se vzdal autorství některých svých metod, které pro děti s těžkým postižením vytvořil. Nesměl se zúčastnit žádných odborných seminářú a konferencí. Mnohokrát byl zván evropskými univerzitami k přednáškám, režim mu však zabránil v jakémkoliv výjezdu do ciziny.

Prodělal tři infarkty, z nichž při jednom v roce 1980 prožil klinickou smrt. V roce 1990 byl Boleslav Bárta plně rehabilitován, jeho zdraví však bylo značně podlomeno.

Politická činnost Editovat

Boleslav Bárta pracoval nejen vědecky, významně se angažoval aj společensky. Od svojich studentských rokú se hluboce zajímal o historii Moravy a nesmírně ho trápil zánik Země Moravskoslezské jako také, když bylo v roku 1949 ustanoveno krajské zřízení, které nerespektovalo historické hranice.

Rok 1968 přinesl naději na změnu. Boleslav Bárta se stal jedním z čelných představitelú Společnosti pro Moravu a Slezsko a vynakládal obrovské úsilí pro vytvoření samosprávy Moravy a Slezska v rámci československého státu. Tyto snahy utnula invaze sovětských vojsk v srpnu 1968 a vznik národnostní dvojfederace. Boleslav Bárta byl za svoje myšlenky a přesvědčení komunistickým režimem perzekuován.

Po sametové revoluci stanul v čele obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko. K jejímu znovuzrození došlo ke dňu 5.ledna 1990 otevřením sekretariátu na Měnínské ulici v Brnu. Během krátké doby dokázal motivovat velké množství lidí, kteří se následně angažovali ve snaze o obnovení moravské samosprávy. Boleslavu Bártovi nicméně nikdy nešlo o rozbití Československa, sám byl velkým zastáncem trojfederace. Před volbami v roku 1990 se stal prvním předsedou nově vzniklého Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko. K zaregistrování politické strany bylo třeba deset tisíc podpisú. V prúběhu několika dňú jich však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely. Strana získala ve Federálním shromážděním ČSFR 16 poslancú v obouch sněmovnách a 22 poslancú v České národní radě.

Proti Boleslavu Bártovi se v té době množily politické aj osobní útoky, on však aj přes svoje podlomené zdraví pokračoval v práci a jeho příznivcú přibývalo. Velké naděje vkládal do setkání představitelú politických stran a předsednictev národních rad v Budmericích na Slovensku. Zde ho však na konci poklidného diskusního vystoupení zastihla srdeční slabost, na jejíž následky zemřel. V televizním vysílání to oznámil prezident republiky Václav Havel.

Externí odkazy Editovat

Reference Editovat

  • PERNES, Jiří. Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.


Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki